ČASTO SE OBJEVUJÍCÍ OTÁZKY

Klidně se ptejte – nikdo nemůže vědět všechno a my budeme jen rádi doporučit vám víno, které se vám bude líbit. Můžete nám jednoduše napsat do chatu nebo na e-mail, a pokud spěcháte, jednoduše zavolejte.

Pro každé naše víno máme podrobné popisy, včetně doporučení k gastronomickému párování. Také se podívejte na sekci „Vlastnosti“ v popisu produktu, kde zjistíte organoleptické charakteristiky vína. Pokud nás kontaktujete s konkrétním jídlem, rádi vám doporučíme nejlepší kombinaci.

Ano, tzv. "tři P" jsou jednoduchá a srozumitelná vína – a to není ani dobře, ani špatně. Jsou prostě mainstream. Pokud ale chcete rozšířit své chuťové obzory a opravdu pochopit svět vína, stojí za to občas udělat krok dál.

Místo primitiva zkuste třeba monastrell, místo pinot grigia verdejo nebo mladé godello. A místo prosecca (mimochodem vyráběného zjednodušenou tankovou metodou) doporučujeme cavu, která vzniká tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi – stejně jako champagne.

Nebojte se ptát — rádi vám pomůžeme zorientovat se a vybrat víno podle vaší chuti.

Kvalitní značkové víno má označení D.O. (nebo D.O,C. a A.O.C.), což obvykle znamená, že stát garantuje kontrolu původu a technologii výroby vína. To je záruka kvality.

Dále existují vína s garancí geografického původu – jde o méně přísnou kategorii, kde je možné uplatnit individuální přístup vinaře nebo použít méně typické odrůdy hroznů. Nejvyšší kategorie jsou D.O.C.a. nebo D.O.C.G. (v Itálii), kde platí nejpřísnější kritéria. Vždy by však mělo být na víně nějaké oficiální označení – pokud chybí a víno má jen nápis například „víno z Francie“, je lepší jej přeskočit.

Kvalitní víno je zpravidla dražší. Cena závisí na mnoha faktorech: původ a hodnota hroznů, region, náročnost pěstování a sklizně, ruční sběr, výběr hroznů, způsob výroby, úroveň mistrovství vinaře, vzácnost a množství vína, a také hodnocení kritiků – čím vyšší hodnocení, tím je víno cennější pro znalce a sběratele. Například víno z náročného regionu, kde byl použit ruční sběr, výběr hroznů, divoké přírodní kvasinky a složitá fermentace a zrání, bude stát více než víno z vinic hnojených chemicky, se strojním sběrem a zjednodušenou fermentací na průmyslových kvasinkách. Pokud nejste zkušený znalec vína, rozdíl nejspíš pocítíte spíše intuitivně, nebo až druhý den. Dávejte pozor na pach nebo chuť zbytkových fuselových látek či síry – to je varovný signál. Doporučujeme víno nakupovat ve specializovaných vinotékách, nikoliv v náhodných obchodech.

Ne, víno je stejné. V restauraci vám sommelier vybral víno k konkrétnímu pokrmu, zvolil vhodnou sklenici a podal víno při správné teplotě. Doma jste pravděpodobně víno zkombinovali s jídlem méně vhodně a použili sklenici, která tomuto typu vína úplně nesedí. Vnímání vína ovlivňuje opravdu mnoho faktorů – teplota, sklenice, jídlo i vaše nálada. Samozřejmě je také dobré vyloučit možnost, že bylo víno vadné.

U nás najdete v popisu každého vína i doporučení k servírování, aby byl váš zážitek co nejlepší.

Ve skutečnosti je to velmi jednoduché. Pokud nechcete nic komplikovat, vyberte si univerzální sklenici na víno ve tvaru tulipánu o objemu alespoň 550 ml a více – například Zalto Denk’Art Universal nebo ještě dostupnější Gabriel Glas.

Pokud k tomu chcete přistoupit s větším nadšením, pak pro těžší, tříslovitá vína (tzv. bordeauxský styl – Rioja, Ribera del Duero, Priorat, Bordeaux, Supertoskánská vína atd.) doporučujeme užší, více „zavřený“ tulipán. Tvar sklenice udrží nos dále od vína, takže aroma nebude působit ostře, ale harmonicky.

Naopak pro jemnější, svěží a kyselinovější vína (tzv. burgundský styl – Garnacha z Gredos nebo Navarry, Mencía z Ribeira Sacra, burgundský Pinot Noir, Barolo, Barbaresco a podobně), ale také pro bílá vína zrající na kalech, je ideální tzv. burgundská sklenice – široce otevřený tulipán velkého objemu. Ten vínu umožní více kontaktu se vzduchem a lépe rozvine jeho jemné aromatické nuance.

Pokud odpovíme jednoduše – ne. Některá vína je doporučeno vypít už v prvním roce po lahvování, nemají vlastnosti pro dlouhé zrání. Jiná vína jsou určena k dlouhodobému zrání a mohou být konzumována za 5, 10 a více let. Během zrání ve víně probíhají chemické procesy, které ovlivňují aroma a chuť.

Vína vyráběná velkými holdingy a průmyslovými vinařstvími jsou často určena přímo pro supermarketové řetězce. Jsou pitelná, ale jen zřídka přinášejí skutečný požitek. Důvodem jsou především výrobní postupy: velmi vysoké objemy produkce, hrozny z rozsáhlých vinic nebo nakupované od menších pěstitelů, kde se klade menší důraz na kvalitu, minimum ruční práce, časté používání chemie, průmyslových a standardizovaných kvasinek a zrychlené technologie kvašení i zrání.

Aby taková vína vydržela dlouhou distribuci a skladování, bývá v nich také vyšší množství oxidu siřičitého, zejména u bílých vín.

Ve vinotékách najdete vína od menších a rodinných vinařství, kde je kladen důraz na původ hroznů, šetrnou práci ve vinici, poctivou vinifikaci a autentický projev terroiru. Taková vína nejsou anonymní – mají charakter, příběh a přinášejí skutečný vinařský zážitek.

Zjednodušeně řečeno – ne všechny „bublinky“ jsou stejné.

Prosecco se vyrábí z odrůdy Glera tzv. tankovou metodou (metoda Charmat), kdy druhotné kvašení probíhá v nerezových tancích pod tlakem. Víno je vyrobeno rychle, zaměřuje se na jednoduchý, přímočarý ovocně-květinový projev a větší bubliny. Právě tato technologie umožňuje nízkou cenu. Chuť bývá lehká, ale bez větší hloubky a komplexity. U levnějších prosecc se často objevují i tóny fermentace nebo síry.

Cava, crémant a champagne se naopak vyrábějí tradiční metodou (méthode traditionnelle / méthode Сhampenoise) – tedy druhotným kvašením přímo v lahvi. Víno následně dlouhé měsíce (a někdy i roky) zraje na kalech, což mu dodává komplexitu, strukturu a elegantní aromatiku.

U cavy je minimální zrání na kalech 9 měsíců, u cavy Reserva 18 měsíců a často i výrazně déle. Výsledkem je jemné perlení, komplexní chuť, minerální tóny a skutečná elegance ve skleničce.

A ještě jeden důležitý rozdíl, který oceníte až další den: kvalitní vína vyráběná tradiční metodou bývají čistší, vyváženější a zpravidla nezpůsobují nepříjemnou „bolest hlavy“, kterou si mnoho lidí spojuje právě s levnými průmyslovými proseccy.

To je ten rozdíl mezi rychlým efektem a skutečným požitkem.

Hlavní rozdíl je v původu, použitých odrůdách a stylu, i když všechna tato vína vznikají tradiční metodou (druhotné kvašení v lahvi).

• Champagne (Francie) – nejvyšší důraz na komplexitu a strukturu. Typické jsou odrůdy Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, vyšší kyselina, tóny briošky, toastu, oříšků a dlouhá dochuť, zejména u vyzrálejších vín.

• Cava (Španělsko) – založená na místních odrůdách Xarel·lo, Macabeu a Parellada, působí svěžeji a přímočařeji, s tóny jablek, citrusové kůry, bílé peckoviny a často jemnou mineralitou; u Reserva a Gran Reserva se přidává hloubka zrání na kalech.

• Crémant (Francie mimo Champagne) – styl se liší podle regionu a odrůd, obecně je jemnější, méně přísný než Champagne, ale velmi elegantní a gastronomický.

• Franciacorta (Itálie, Lombardie) – plnější a kulatější styl, často s květově-medovými tóny, jemným perlením a krémovou texturou.

• Trento DOC (Itálie, Alpy) – horský charakter, vyšší kyselina, čistota, svěžest a preciznost, často velmi elegantní a napjatá vína.

Jednoduše řečeno: Champagne = komplexita, Cava = svěžest a mineralita, Crémant = regionální elegance, Franciacorta = plnost a krémovost, Trento DOC = alpská svěžest a přesnost.

Vinařští kritici jsou zkušení odborníci a profesionální degustátoři, kteří sestavují recenze pro renomovaná vydavatelství, katalogy či soutěže. Mají bohaté zkušenosti a širokou degustovanou praxi, díky čemuž dokážou hodnotit víno systematicky a často nezaujatě, bez osobních emocí.

Názory jednotlivých kritiků se však mohou lišit – každý vnímá nuance vína trochu jinak. S časem si můžete vybudovat důvěru k těm, jejichž styl a pohled na víno vám sedí nejvíce. Hodnocení slouží jako orientační vodítko, které pomáhá objevovat kvalitu, komplexnost a charakter vína.